Přeskočit na obsah

Karol Bobko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karol Joseph Bobko
Astronaut NASA
Státní příslušnostSpojené státy
Datum narození23. prosince 1937
Místo narozeníNew York, USA
Datum úmrtí17. srpna 2023 (ve věku 85 let)
Místo úmrtíHalf Moon Bay
Předchozí
zaměstnání
pilot
Hodnostplukovník USAF
Čas ve vesmíru16d 02h 03m
Kosmonaut od1966
MiseSTS-6, STS-51-D, STS-51-J
Znaky misí
Kosmonaut do1988
Pozdější zaměstnánímanažer v kosmickém průmyslu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karol Joseph Bobko (23. prosince 1937 New York, USA[1]17. srpna 2023), byl americký astronaut z programů MOL, Apollo, Skylab a z letů s raketoplány, 115. člověk ve vesmíru.

Mládí a výcvik

[editovat | editovat zdroj]

Po základní škole byl studentem Brooklyn Technical High School v New Yorku. Na akademii vojenského letectva (United States Air Force Academy) získal titul inženýr v roce 1959. Po absolvování univerzitních studií v jižní Kalifornii (University of Southern California) byl v roce 1970 jmenován magistrem kosmických věd. V červnu 1966 byl vybrán pro vojenský kosmický program MOL. V roce 1969 se stal členem skupiny připravujících se amerických astronautů NASA. Byl členem týmu Skylab Medical Experiments Altitude Test. Pak byl členem podpůrné posádky programu Sojuz-Apollo. V té době měl hodnost podplukovníka amerického letectva.[2] A ještě později se zacvičil pro lety na raketoplánech. Stal se 115. člověkem ve vesmíru. Měl přezdívku Bo.

Lety do vesmíru

[editovat | editovat zdroj]

Poprvé letěl ve vylepšeném raketoplánu Challenger v dubnu 1983 z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Velitelem byl Paul Weitz, ve čtyřčlenné posádce byli s dr. Bobkem dále dr. Franklin Musgrave a Donald Peterson. Hlavním a také splněným úkolem letu bylo vypustit na orbitální dráhu velkou družici TDRS-A. Přistáli po pěti dnech na základně Edwards.

Při druhém letu o dva roky později byl již velitelem lodě. Letěl na raketoplánu Discovery společně s šesti dalšími astronauty, mezi nimiž byl i senátor Edwin Garn, dále Donald Williams, dr. Margaret Seddonová, Stanley Griggs, dr. Jeffrey Hoffman a technik firmy McDonnell Douglas Charles Walker. Startovali opět na Floridě, také přistání bylo shodné s prvním letem. Vypustili na orbitě družici Anik C-1 a druhou Leasat 3. Druhá družice ovšem po vypuštění nezačala fungovat i přes řadu pokusů astronautů ji opravit. Každý takový nezdar ovlivnil finanční výtěžek letu.

Ještě tentýž rok letěl potřetí. Byl to let financovaný armádou, ryze vojenský. Start i přistání bylo stejné, nicméně vše proběhlo v tajnosti. Na palubě raketoplánu Atlantis byl plukovník Bobko, pplk. David Hilmers, plk. Robert Stewart a major William Pailes. Během čtyř dnů na orbitě vypustili dvě identické špionážní družice USAF typu DSSS – 3.

Během třech svých letů strávil ve vesmíru 16 dní.

Po odchodu z NASA

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1988 odešel z NASA a letectva (v hodnosti plukovníka) a nastoupil do firmy Booz Allen Hamilton v texaském Houstonu,[3] stal se jejím ředitelem a řídil aktivity související s lety do vesmíru. Zaměřoval se na vysoce výkonnou simulaci výcviku, hardwarové a softwarové systémové inženýrství, kontrola a testování kosmických lodí, vývoj kosmických stanic a integraci programů.[4]

V roce 2000 Bobko nastoupil do společnosti SPACEHAB, Inc. v texaském Houstonu, která zajišťovala úložné plošiny a přetlakové výzkumné moduly, jež létaly v nákladovém prostoru raketoplánu. Zastával funkci viceprezidenta pro strategické programy.[3] V roce 2005 nastoupil do společnosti Science Applications International Corporation (SAIC) jako programový manažer pro smlouvu s NASA Ames Research Center Simulation Laboratories (SimLabs).[3]

Do důchodu odešel v roce 2014, i když nadále působil jako konzultant.[5]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Bobko byl ženatý s F. Dianne Welshovou, s níž měl dvě děti, Michelle a Paula.[4] Žili v Half Moon Bay v Kalifornii.

Za své služby pro americký vesmírný program byl Bobko mimo jiné vyznamenán medailí NASA za výjimečné služby a medailí NASA za kosmické lety. V roce 2011 byl uveden do Síně slávy amerických astronautů a v roce 2018 do Síně slávy muzea letectví Cradle of Aviation na Long Islandu.[5]

Zemřel 17. srpna 2023 ve věku 85 let.[6]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karol J. Bobko na anglické Wikipedii.

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-pilotu USA, s. 357. 
  2. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Američtí astronauti pro lety na raketoplánech, s. 453. 
  3. a b c PEARLMAN, Robert Z. Shuttle Commander, Record Spacewalker Chosen for Astronaut Hall of Fame. Space.com [online]. 2011-01-13 [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Biographical Data -- Karol J. Bobko. www.nasa.gov [online]. NASA, leden 2020 [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. 
  5. a b PEARLMAN, Robert Z. Karol 'Bo' Bobko, former NASA astronaut who flew three shuttle missions, dies at 85. Space.com [online]. 2023-08-19 [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Karol 'Bo' Bobko, astronaut who flew 3 shuttle missions, dies at 85

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]